Máme pět malých psounů. Přijďte se na ně podívat
Zvířecí babyboom v děčínské zoologické zahradě pokračuje. Tentokrát se ošetřovatelé radují z přírůstku u psounů prériových. Na svět tu přišlo celkem 5 mláďat.
„Psouni se rodí jako slepá a hluchá holátka. Noru opouštějí zhruba až po šesti týdnech. Lze tedy odhadovat, že nyní jsou přibližně 1,5 až 2 měsíce staří. Samice je březí 30 dnů,“ uvedla mluvčí Zoo Děčín Alena Houšková.
Psoun prériový je denní hlodavec, který žije v oblastech od jihozápadní Kanady až po severní Mexiko. Vzhledem připomíná sviště. Mají pískově hnědou srst, černý konec ocásku a hmatové fousky. Dorůstá délky 30 – 40 centimetrů a váhy kolem 1 kilogramu. Psouni žijí v sociálních společenstvech, která mohou mít až tisíc jedinců. Jejich kolonie, tzv. města, jsou rozdělena do čtvrtí, kde žijí jednotlivé klany, tvořené dominantním samcem, 1 - 4 samicemi a jejich mláďaty. Každá rodina má svoji vlastní soustavu nor, jejichž vchod je chráněn valem ze zeminy, aby do nich nenatekla voda. „Pozorování těchto hlodavců je zajímavou záležitostí. Život v psouní kolonii má totiž svá pravidla. Když se například potkávají dva psouni, pozdraví se letmým polibkem a navzájem si očichají řitní žlázy. Na první pohled lze pozorovat i rozdělení funkcí v rodině. Jeden ze psounů má vždy za úkol hlídat okolí, zatímco se zbytek rodiny v klidu pase. Na blížící se nebezpečí upozorní strážce hlasitým štěknutím, které dalo vznik i jejich jménu. Po němž se zbytek skupiny bleskurychle schová do nor,“ doplnila mluvčí. Dle vědců používají psouni tak propracovaný systém hlasové komunikace, že dokážou změnou intonace hlasu dát ostatním členům skupiny vědět, co za predátora se blíží.
V zoologické zahradě si psouni nejčastěji pochutnávají na senu, okusu, kořenové a listové zelenině, ovesných vločkách nebo granulích pro hlodavce. Ve volné přírodě se pak živí pýrem, bizoní trávou, určitými druhy slézu, nepohrdnou ale ani bodláky, kaktusy, kořeny a podzemními cibulemi. Zajímavostí je, že když jsou jejich oblíbené druhy trav spaseny, nechají toto území ležet ladem, dokud tráva opět nenaroste. A naopak – jsou natolik chytří, že se snaží vyhubit druhy rostlin, které jim zrovna příliš nechutnají. Vždy ukousnou jejich výhonky a tím získají prostor pro žádané druhy rostlin. Na zimu si pak psouni během léta vytvářejí zásoby krmení tak, že na slunku suší trávu, kterou pravidelně otáčejí, aby dokonale vyschla, a seno si pak nosí do spižíren ve svých norách.
