německy anglicky

Kozorožci dagestánští: Nový druh kopytníka v Zoo Děčín

Druhá ze tří nových expozic komplexu „Zvířata z chladných krajů“ v děčínské zoologické zahradě má své obyvatele. Staly se jimi tři samice kozorožce dagestánského.

Ty zoo dovezla v tomto týdnu ze Zoo Liberec. Nová expozice je energeticky nenáročnou stavbou. Na dřevěnou stáj navazuje přírodní výběh využívající prudkého svahu s pískovcovými balvany, který simuluje přirozené prostředí těchto kopytníků. „Tento druh kozorožce chováme s libereckou zoo jako jediní v republice, a i v rámci celé Evropy se nejedná o běžný druh. Na příjezd chovného samce si tak budeme muset nějaký čas počkat. Nejbližší zoologickou zahradou, kde by byl kozel k dispozici, je estonská zoo v Tallinu, což je poměrně daleko. Takže vyčkáme, až se uskuteční transport zvířat z této oblasti pro vícero institucí, aby finanční náklady za převoz nebyly tak vysoké,“ vysvětlil vrchní chovatel Petr Haberland. Po krátké aklimatizaci ve vnitřních prostorách byly samice již vypuštěny do venkovního výběhu. Stále jsou ale ještě poměrně plaché a teprve se sžívají s novým prostředím.   

 

Kozorožec dagestánský obývá horský terén Kavkazu v nadmořských výškách 800 - 4 000 m. Na zimu sestupuje níže do údolí. Má tmavě ořechovou barvu srsti, která se v létě zesvětluje. Nejnápadnějším znakem samců jsou mohutné rohy obloukovitého tvaru, které bývají dlouhé až 90 cm a rostou více do strany než u ostatních druhů kozorožců. U samic dosahují rohy maximální délky pouze 30 cm. Kozorožec je v kohoutku vysoký okolo jednoho metru, celková délka těla je 130 - 150 cm a hmotnost 45 - 80 kg. Typickým znakem samců je až 15 cm dlouhá bradka. Po většinu roku žijí obě pohlaví odděleně. Samci i samice vytváří stáda v počtu 10 - 20 jedinců. Samci zpravidla obývají vyšší horská místa. K páření dochází mezi listopadem a lednem. V průběhu května a června se po šestiměsíční březosti rodí jedno mládě, vzácně dvě. Kozorožci jsou aktivní ve dne, avšak během horkých měsíců přes den odpočívají ve stínu a za potravou chodí brzy ráno, v pozdním odpoledni a večer. Živí se spásáním trávy, listy a pupeny stromů. V zimě vyhledávají mech nebo lišejníky. Neúměrný lovecký tlak a ilegální odstřely jsou příčinou rozdrobení populace kozorožců do mnoha malých izolovaných částí v místech jejich výskytu. Jeho chov je hlídán programem ESB.

Autor: | Aktualizováno: 12.06.2020
Nahoru
otevírací doba
vstupné
cesta do zoo
mapa zoo
sluzby
archiv článků
kamera
kamera
e-shop
Kalendář akcí
<duben>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30  

Text zřizovatel

Znak města Děčín

Text partneři

Logo společnosti INO

Logo Grešík Valdemar

Logo Agrokomplexu

asan.jpg

Logo Balconi

Logo Rabina

ovoce-zelenina-mar-mat.jpg

Logo Liftea

Logo Děčínského deníku

Logo e-děčínsko

Logo Děčín.cz

Logo Kudy z nudy

Logo Domova dětí a mládeže Děčín

zuš_nové.jpg

Logo Útulku Děčín

Logo vzdělávacího centra Svopap

Logo Vstupenky Děčín

Logo Artmaterial.cz

Text Jsme členem

Logo evropské asociace zoo

Logo světové asociace zoo

Logo Unie českých a slovenských zoo

Logo Fauna-flora

Logo IZE

Logo ISIS

Logo evropského záchovného programu

Logo destinačního fondu

Informace o Českém Švýcarsku

Text Sponzoři noci snů

úk.jpg

Logo Rabina

Logo Balconi

cukrárna expres.jpg

Logo MAR-MAT ovoce a zelenina

lengau.jpg

bamburger.jpg

Logo Domu dětí a mládeže Děčín

Logo Dům Tisku

pekárna jindra.jpg

zš tyrše děčín.jpg

Logo skautů

šluknov.jpg

strážci přírody.jpg

idnis iter.jpg

Logo ZŠ Slovanka

sokol maxičky.jpg

spartan děčín.jpg

Kozorožci dagestánští: Nový druh kopytníka v Zoo Děčín

Druhá ze tří nových expozic komplexu „Zvířata z chladných krajů“ v děčínské zoologické zahradě má své obyvatele. Staly se jimi tři samice kozorožce dagestánského.

Ty zoo dovezla v tomto týdnu ze Zoo Liberec. Nová expozice je energeticky nenáročnou stavbou. Na dřevěnou stáj navazuje přírodní výběh využívající prudkého svahu s pískovcovými balvany, který simuluje přirozené prostředí těchto kopytníků. „Tento druh kozorožce chováme s libereckou zoo jako jediní v republice, a i v rámci celé Evropy se nejedná o běžný druh. Na příjezd chovného samce si tak budeme muset nějaký čas počkat. Nejbližší zoologickou zahradou, kde by byl kozel k dispozici, je estonská zoo v Tallinu, což je poměrně daleko. Takže vyčkáme, až se uskuteční transport zvířat z této oblasti pro vícero institucí, aby finanční náklady za převoz nebyly tak vysoké,“ vysvětlil vrchní chovatel Petr Haberland. Po krátké aklimatizaci ve vnitřních prostorách byly samice již vypuštěny do venkovního výběhu. Stále jsou ale ještě poměrně plaché a teprve se sžívají s novým prostředím.   

 

Kozorožec dagestánský obývá horský terén Kavkazu v nadmořských výškách 800 - 4 000 m. Na zimu sestupuje níže do údolí. Má tmavě ořechovou barvu srsti, která se v létě zesvětluje. Nejnápadnějším znakem samců jsou mohutné rohy obloukovitého tvaru, které bývají dlouhé až 90 cm a rostou více do strany než u ostatních druhů kozorožců. U samic dosahují rohy maximální délky pouze 30 cm. Kozorožec je v kohoutku vysoký okolo jednoho metru, celková délka těla je 130 - 150 cm a hmotnost 45 - 80 kg. Typickým znakem samců je až 15 cm dlouhá bradka. Po většinu roku žijí obě pohlaví odděleně. Samci i samice vytváří stáda v počtu 10 - 20 jedinců. Samci zpravidla obývají vyšší horská místa. K páření dochází mezi listopadem a lednem. V průběhu května a června se po šestiměsíční březosti rodí jedno mládě, vzácně dvě. Kozorožci jsou aktivní ve dne, avšak během horkých měsíců přes den odpočívají ve stínu a za potravou chodí brzy ráno, v pozdním odpoledni a večer. Živí se spásáním trávy, listy a pupeny stromů. V zimě vyhledávají mech nebo lišejníky. Neúměrný lovecký tlak a ilegální odstřely jsou příčinou rozdrobení populace kozorožců do mnoha malých izolovaných částí v místech jejich výskytu. Jeho chov je hlídán programem ESB.