Podařilo se rozmnožit vzácné kozy šrouborohé

Děčínská zoo si na své konto může připsat další vzácný odchov. Po devíti letech se konečně dočkala mláděte u ohrožených kopytníků koz šrouborohých.

Ty figurují i na tzv. Červeném seznamu ohrožených druhů a jejich chov je přísně sledován koordinátorem Evropských záchovných programů. „Zoo Děčín začala kozy šrouborohé chovat již v roce 2010, do roku 2017 však chov provázely nejrůznější komplikace a až 2 roky zpátky se konečně podařilo sestavit chovný pár, který nás nyní odměnil krásným mládětem,“ shrnul vrchní chovatel Petr Haberland. Samička přišla na svět 1. června a má se čile k světu. Má za sebou první veterinární ošetření, při kterém chovatelé zjišťovali pohlaví, a mláděti byl zároveň pod kůži aplikován čip.

Koza šrouborohá je velký zástupce podčeledi koz obývající rozptýlené lesy západního Himálaje. Je též národním zvířetem Pákistánu. Její kohoutková výška se pohybuje mezi 65 až 115 cm. Samci dosahují hmotnosti max. 110 kg, samice pouze 40 kg. Její srst je v létě krátká a zbarvena narudle šedě, v zimním období je srst delší a jasněji šedá. Na končetinách a hlavě má černé skvrny. Samci mají v porovnání se samicemi výrazně delší srst na krku, která může dorůstat až do úrovně kolen. Obě pohlaví mají šroubovité rohy, které u samců dosahují až 160 cm, u samic většinou nepřesáhnou 25 cm. Právě velmi ceněné rohy jsou důvodem jejich ohrožení. Kozy šrouborohé obývají biomy v nadmořských výškách 500 až 3500 m, kde se živí trávou, listy a kteroukoliv dostupnou vegetací. Samice tvoří většinou malá, zhruba devíti členná stáda, samci žijí většinou samostatně. V období rozmnožování spolu svádějí samci bouřlivé zápasy, při kterých se snaží připoutat pozornost co největšího počtu samic. Při těchto soubojích do sebe dva rivalové zapletou své rohy a začnou se kroutit a přetlačovat až do doby, kdy jeden ze zápasníků nepadne k zemi. „Takovou podívanou bohužel návštěvníci děčínské zoo neuvidí, naše zoo chová v současné době pouze jednoho samce a samici,“ doplnil Haberland. Samice rodí zpravidla jediné mládě, které několik následujících měsíců kojí.

Více fotografií ZDE.

Autor: | Aktualizováno: 12.06.2019
Nahoru
<říjen>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31  

Podařilo se rozmnožit vzácné kozy šrouborohé

Děčínská zoo si na své konto může připsat další vzácný odchov. Po devíti letech se konečně dočkala mláděte u ohrožených kopytníků koz šrouborohých.

Ty figurují i na tzv. Červeném seznamu ohrožených druhů a jejich chov je přísně sledován koordinátorem Evropských záchovných programů. „Zoo Děčín začala kozy šrouborohé chovat již v roce 2010, do roku 2017 však chov provázely nejrůznější komplikace a až 2 roky zpátky se konečně podařilo sestavit chovný pár, který nás nyní odměnil krásným mládětem,“ shrnul vrchní chovatel Petr Haberland. Samička přišla na svět 1. června a má se čile k světu. Má za sebou první veterinární ošetření, při kterém chovatelé zjišťovali pohlaví, a mláděti byl zároveň pod kůži aplikován čip.

Koza šrouborohá je velký zástupce podčeledi koz obývající rozptýlené lesy západního Himálaje. Je též národním zvířetem Pákistánu. Její kohoutková výška se pohybuje mezi 65 až 115 cm. Samci dosahují hmotnosti max. 110 kg, samice pouze 40 kg. Její srst je v létě krátká a zbarvena narudle šedě, v zimním období je srst delší a jasněji šedá. Na končetinách a hlavě má černé skvrny. Samci mají v porovnání se samicemi výrazně delší srst na krku, která může dorůstat až do úrovně kolen. Obě pohlaví mají šroubovité rohy, které u samců dosahují až 160 cm, u samic většinou nepřesáhnou 25 cm. Právě velmi ceněné rohy jsou důvodem jejich ohrožení. Kozy šrouborohé obývají biomy v nadmořských výškách 500 až 3500 m, kde se živí trávou, listy a kteroukoliv dostupnou vegetací. Samice tvoří většinou malá, zhruba devíti členná stáda, samci žijí většinou samostatně. V období rozmnožování spolu svádějí samci bouřlivé zápasy, při kterých se snaží připoutat pozornost co největšího počtu samic. Při těchto soubojích do sebe dva rivalové zapletou své rohy a začnou se kroutit a přetlačovat až do doby, kdy jeden ze zápasníků nepadne k zemi. „Takovou podívanou bohužel návštěvníci děčínské zoo neuvidí, naše zoo chová v současné době pouze jednoho samce a samici,“ doplnil Haberland. Samice rodí zpravidla jediné mládě, které několik následujících měsíců kojí.

Více fotografií ZDE.