německy anglicky

Máme pět malých psounů. Přijďte se na ně podívat

Zvířecí babyboom v děčínské zoologické zahradě pokračuje. Tentokrát se ošetřovatelé radují z přírůstku u psounů prériových. Na svět tu přišlo celkem 5 mláďat.

„Psouni se rodí jako slepá a hluchá holátka. Noru opouštějí zhruba až po šesti týdnech. Lze tedy odhadovat, že nyní jsou přibližně 1,5 až 2 měsíce staří. Samice je březí 30 dnů,“ uvedla mluvčí Zoo Děčín Alena Houšková.

Psoun prériový je denní hlodavec, který žije v oblastech od jihozápadní Kanady až po severní Mexiko. Vzhledem připomíná sviště. Mají pískově hnědou srst, černý konec ocásku a hmatové fousky. Dorůstá délky 30 – 40 centimetrů a váhy kolem 1 kilogramu. Psouni žijí v sociálních společenstvech, která mohou mít až tisíc jedinců. Jejich kolonie, tzv. města, jsou rozdělena do čtvrtí, kde žijí jednotlivé klany, tvořené dominantním samcem, 1 - 4 samicemi a jejich mláďaty. Každá rodina má svoji vlastní soustavu nor, jejichž vchod je chráněn valem ze zeminy, aby do nich nenatekla voda. „Pozorování těchto hlodavců je zajímavou záležitostí. Život v psouní kolonii má totiž svá pravidla. Když se například potkávají dva psouni, pozdraví se letmým polibkem a navzájem si očichají řitní žlázy. Na první pohled lze pozorovat i rozdělení funkcí v rodině. Jeden ze psounů má vždy za úkol hlídat okolí, zatímco se zbytek rodiny v klidu pase. Na blížící se nebezpečí upozorní strážce hlasitým štěknutím, které dalo vznik i jejich jménu. Po němž se zbytek skupiny bleskurychle schová do nor,“ doplnila mluvčí. Dle vědců používají psouni tak propracovaný systém hlasové komunikace, že dokážou změnou intonace hlasu dát ostatním členům skupiny vědět, co za predátora se blíží.

V zoologické zahradě si psouni nejčastěji pochutnávají na senu, okusu, kořenové a listové zelenině, ovesných vločkách nebo granulích pro hlodavce. Ve volné přírodě se pak živí pýrem, bizoní trávou, určitými druhy slézu, nepohrdnou ale ani bodláky, kaktusy, kořeny a podzemními cibulemi. Zajímavostí je, že když jsou jejich oblíbené druhy trav spaseny, nechají toto území ležet ladem, dokud tráva opět nenaroste. A naopak – jsou natolik chytří, že se snaží vyhubit druhy rostlin, které jim zrovna příliš nechutnají. Vždy ukousnou jejich výhonky a tím získají prostor pro žádané druhy rostlin. Na zimu si pak psouni během léta vytvářejí zásoby krmení tak, že na slunku suší trávu, kterou pravidelně otáčejí, aby dokonale vyschla, a seno si pak nosí do spižíren ve svých norách.

Autor: | Aktualizováno: 03.06.2019
Nahoru
otevírací doba
vstupné
kudy do zoo
plán zoo
služby
archiv
kamera
e-shop
<únor>
Po Út St Čt So Ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29  

Text zřizovatel

Znak města Děčín

Text partneři

Logo společnosti INO

Logo Grešík Valdemar

Logo Agrokomplexu

Logo Asan Pet

Logo Balconi

Logo Rabina

Logo Ovoce - zelenina Jaroslav Suchý

Logo Liftea

Logo Děčínského deníku

Logo e-děčínsko

Logo Děčín.cz

Logo Kudy z nudy

Logo Domova dětí a mládeže Děčín

Logo ZUŠ v Děčíně

Logo Útulku Děčín

Logo vzdělávacího centra Svopap

Logo Vstupenky Děčín

Logo Artmaterial.cz

Text Jsme členem

Logo evropské asociace zoo

Logo světové asociace zoo

Logo Unie českých a slovenských zoo

Logo Fauna-flora

Logo IZE

Logo ISIS

Logo evropského záchovného programu

Logo destinačního fondu

Text Sponzoři noci snů

Logo Ústeckého kraje

Logo Rabina

Logo Balconi

Logo cukrárny Expres Děčín

Logo Inpeko

Logo MAR-MAT ovoce a zelenina

Logo Hračky Barvíř

Logo Termo Děčín

Logo Domu dětí a mládeže Děčín

Logo Dům Tisku

Logo ZUŠ

Logo České průmyslové pojišťovny

Logo Ice and Go

Logo skautů

Logo vlastivědného muzea v České Lípě

Logo pekařství He-Fi

Logo HC Děčínských medvědů

Logo BK ARMEX Děčín

Logo ZŠ Slovanka

Máme pět malých psounů. Přijďte se na ně podívat

Zvířecí babyboom v děčínské zoologické zahradě pokračuje. Tentokrát se ošetřovatelé radují z přírůstku u psounů prériových. Na svět tu přišlo celkem 5 mláďat.

„Psouni se rodí jako slepá a hluchá holátka. Noru opouštějí zhruba až po šesti týdnech. Lze tedy odhadovat, že nyní jsou přibližně 1,5 až 2 měsíce staří. Samice je březí 30 dnů,“ uvedla mluvčí Zoo Děčín Alena Houšková.

Psoun prériový je denní hlodavec, který žije v oblastech od jihozápadní Kanady až po severní Mexiko. Vzhledem připomíná sviště. Mají pískově hnědou srst, černý konec ocásku a hmatové fousky. Dorůstá délky 30 – 40 centimetrů a váhy kolem 1 kilogramu. Psouni žijí v sociálních společenstvech, která mohou mít až tisíc jedinců. Jejich kolonie, tzv. města, jsou rozdělena do čtvrtí, kde žijí jednotlivé klany, tvořené dominantním samcem, 1 - 4 samicemi a jejich mláďaty. Každá rodina má svoji vlastní soustavu nor, jejichž vchod je chráněn valem ze zeminy, aby do nich nenatekla voda. „Pozorování těchto hlodavců je zajímavou záležitostí. Život v psouní kolonii má totiž svá pravidla. Když se například potkávají dva psouni, pozdraví se letmým polibkem a navzájem si očichají řitní žlázy. Na první pohled lze pozorovat i rozdělení funkcí v rodině. Jeden ze psounů má vždy za úkol hlídat okolí, zatímco se zbytek rodiny v klidu pase. Na blížící se nebezpečí upozorní strážce hlasitým štěknutím, které dalo vznik i jejich jménu. Po němž se zbytek skupiny bleskurychle schová do nor,“ doplnila mluvčí. Dle vědců používají psouni tak propracovaný systém hlasové komunikace, že dokážou změnou intonace hlasu dát ostatním členům skupiny vědět, co za predátora se blíží.

V zoologické zahradě si psouni nejčastěji pochutnávají na senu, okusu, kořenové a listové zelenině, ovesných vločkách nebo granulích pro hlodavce. Ve volné přírodě se pak živí pýrem, bizoní trávou, určitými druhy slézu, nepohrdnou ale ani bodláky, kaktusy, kořeny a podzemními cibulemi. Zajímavostí je, že když jsou jejich oblíbené druhy trav spaseny, nechají toto území ležet ladem, dokud tráva opět nenaroste. A naopak – jsou natolik chytří, že se snaží vyhubit druhy rostlin, které jim zrovna příliš nechutnají. Vždy ukousnou jejich výhonky a tím získají prostor pro žádané druhy rostlin. Na zimu si pak psouni během léta vytvářejí zásoby krmení tak, že na slunku suší trávu, kterou pravidelně otáčejí, aby dokonale vyschla, a seno si pak nosí do spižíren ve svých norách.